Zaposlouchali jsme se do Sametové revoluce

Dne 17. 11. si každoročně připomínáme demonstraci studentů v Praze, která odstartovala sled událostí známých jako Sametová revoluce. Letos jsme slavili již 28. listopadové výročí a zdá se, že je stále velká potřeba si jej připomínat, přibližovat a tím si lépe uvědomovat hodnotu svobody.

 

 

 

 

 

 

 

Na horské chatě Josefa Odložila Férovka tým EduArtu připravil sametové dílny pro děti – tvořily si placky s českou vlajkou, přívěšek na klíče v trikoloře a pak společnými silami autentickou českou vlajku. Shlédly také několik tematických animovaných filmů. Pro děti následoval animační program v tělocvičně na téma svoboda/nesvoboda pod vedením manželů Hanulíkových a paralelně probíhala beseda s panem Petrem Košackým, který jakožto účastník dění, pamětník polistopadových událostí a spoluzakladatel OF v Jeseníku, mohl podat autentickou výpověď a podělit se o své osobní zážitky z revoluční doby. Z řad posluchačů promluvil také tehdejší student medicíny v Olomouci. Na závěr besedy pan Košacký odpovídal na dotazy posluchačů a rozproudila se diskuze.

Poté již děti i účastníci besedy měli možnost shlédnout dramatizaci písně Karla Kryla Nevidomá dívky v podání Kristýny Hanulíkové a společně se vypravit ven. Venku byla rozžehnuta vatra svobody, připomněli jsme si, že svoboda je jako onen oheň – může nám dobře sloužit, ale musíme se učit správně s ní nakládat. Zazněla český hymna jejíž závěr doprovázelo cinkání klíčů.

Závěr celé akce patřil dobovým písním. Za doprovodu muzikantů jsme zazpívali písně Marty Kubišové, Spiritual kvintetu, Karla Kryla a mnohých dalších. Věříme, že program umožnil všem účastníkům uvědomit si, že naše svoboda není automatická, že i svoboda má své mantinely a že stojí za to bojovat, abychom v ní mohli žít.

Děkujeme všem, kteří se podíleli na přípravě i realizaci, zejména panu Petru Košackému, Kristýně a Honzovi Hanulíkovým, panu Michalu Blaškovi za hudební doprovod a Férovce za poskytnuté zázemí.

EduArti

Foto z akce v galerii

Prožít dušičky -nečekaně největší EduArtí akce

Smrt patří k životu jako sloni k chobotu, hlásal podtitul akce, která proběhla poslední říjnový den v jesenickém informačním centru Katovna. Nejen o této skutečnosti se mohlo přesvědčit okolo 150 dětí – nejprve žáci čtvrtých a pátých tříd základní školy z Jeseníku a České Vsi, odpoledne pak veřejnost.

 

 

 

 

 

 

Žáci shlédli na začátku programu scénku, která je uvedla do tématu smrti. Poté se prostřídali na třech stanovištích. První skupina se vydala ke kořenům obrazně i skutečně – ve sklepním prostoru si vyráběla své vlastní rodokmeny z klacíků, provázků a kartiček a při výrobě došla až ke generaci svých praprarodičů. Spousta z nás si jména těchto předků vybavuje stěží a tak vznikl hezký návod pro děti, jak toto téma otevřít doma s rodiči – jak se jmenovala prababička? Proč si vzala pradědečka? Kde se narodili a proč se přestěhovali?

Na druhém stanovišti si děti zahrály hru „Kufr života“, během níž si zaběhaly a zároveň mohly pozorovat, jak se mění naše životní hodnoty ve stále obtížnějších životních situacích. Vyvstaly otázky – po čem toužím, když mám celý život před sebou a nic mě netíží? Co potřebuji, když mě okolí nebere? Co, když mi zemře někdo blízký? A o co budu usilovat, když mi budou zbývat tři poslední dny
života? Vím, kdy tyto dny přijdou?Na posledním stanovišti žáci shlédli animovaný tematický film a měli možnost rozebrat nejen ho, ale také úvodní scénku a celkově téma smrti s terapeutkou. Na závěr společného povídání si vyrobili svíčku z včelího vosku.
Odpoledne byla Katovna otevřena veřejnosti, přicházely hlavně rodiny s dětmi. Opět byla možnost vyrobit si svíčku, rodokmen, ozdobu z tújí na hrob nebo shlédnout animovaný film. Po setmění se dějiště přeneslo do ulic města. Odvážlivci odhodlaní vyhrát bitvu na straně světla proti temným silám vyrazili k Vodní tvrzi, kde se jim představilo pět již zemřelých postav pan továrník, řeholní sestra, vědkyně, umělkyně a bylinkářka. Jejich světlo, které zde zažehli, bylo však pohlceno temnotou a na hráčích bylo opět ho rozžehnout a rozmnožit. Temné síly byly zákeřné, nebylo snadné je porazit, ale díky nasazení, rychlosti, spolupráci a důvtipu se to hráčům podařilo a nádvoří Vodní tvrze opět rozzářila světla svíček.
Celodenní program uzavřel působivý koncert Ondřeje Kozáka s tematickými písněmi, jenž byl proložen poezií Jana Skácela, Jiřího Wolker a Otakara Ševčíka, již četl poslední zmiňovaný autor.

Je dobré klást si základní otázky. Bylo pro nás velkým potěšením, že jsme na některé z nich mohli společně s dětmi hledat odpovědi, připravit se na Dušičky jako na svátek, kdy vzpomínáme na
své zemřelé, přemítáme o jejich odkazu a pokoušíme podívat se na svůj vlastní život s tím, že k němu smrt patří. Velké díky ze strany EduArtu náleží Katovně, zejména paní Agnieszce za její péči, českoveské a jesenické základní škole  za spolupráci, pracovníkům Vodní tvrze a v neposlední řadě dobrovolníkům z kvinty jesenického gymnázia, kteří svým mladickým nadšením dodali potřebnou energii večerní hře.

Foto z akce v galerii