Dominik Liberda 
Se začátkem nového školního roku spouštíme přihlašování do našich čtyř pravidelných zájmových kroužků. Své děti můžete přihlásit do kroužku dramatického, tanečního, fotbalového nebo do kroužku V přírodě v pohodě, který se oproti ostatním bude konat vždy jednou za měsíc a to po celý den. Více informací včetně přihlašovacího formuláře naleznete zde.
Tým dobrovolníků z organizace EduArt si letos pro děti připravil zajímavý příběh s morálně-ekologickým poselstvím. Kmen Nahuaty (naši malí indiáni) se celý týden snažil rozluštit záhadu zániku dávné civilizace kmene Totoniků, kteří, jak jsme se dozvěděli, byli velmi vyspělí, ale i přesto žili své životy zhýrale a nevážili si darů, které jim příroda dávala, nevážili si ani sebe navzájem, neposlouchali se a mysleli každý jen na sebe. To pak vedlo k jejich postupnému zániku. Proto se tým vedoucích celý tábor snažil směřovat opačným směrem – děti jako kmen Nahuaty se musí chovat tak, jak by se měl chovat člověk v dnešní době. Velký důraz byl kladen na vzájemnou spolupráci mezi dětmi samotnými, i s vedoucími. Děti proto byly často míchány do různých skupinek, aby si zvykly pracovat také s těmi, se kterými se normálně nebaví. Při reflexích se šamanem, které probíhaly vždy ráno a odpoledne, měly za úkol si vzájemně naslouchat a také nebát se projevit se nahlas, nemít strach říct před ostatními svůj názor.
Další cíl, který si letošní Transamerika stanovila, bylo vzbudit zájem dětí o muzeum. Malý indiáni navštívili interaktivní výstavu o lesích ve Vodní tvrzi, která proběhla i se zajímavým výkladem, který je moc bavil. Snaha ukázat, že muzeum není nudná zábava jen pro dospělé, se setkala s úspěchem, dle všeho děti odcházely spokojené.
Indiáni během tábora získali mnohé nové zkušenosti, vyrobili si čelenky a indiánská trička, brodili se proti proudu řeky, střetli se s nesmrtelným Totonikem Atreiem a nejvzdělanějším historikem všech dob profesorem Sumerleem. Někteří zažili svoji první noc pod širákem, opekli buřty, hráli nespočet her, stavěli železnici, bojovali s bandity, spolupracovali, bavili se, navázali nová přátelství a hlavně nalezli Totoniky.
A jak vypadal lék, který zachránil Tototniky a o kterém nakonec Nahuaty zjistili, že když se ho budou držet, zachrání i je? Nebylo to nic jiného, než pět jednoduchých pravidel, kterými by se měl řídit každý z nás, aby vedl spokojený život a ještě k tomu tady něco dobrého zanechal i pro další generace. A tady jsou: 1. Měj úctu k přírodě (to naši malí indiáni zvládli, když po sobě uklidili nepořádek, který vznikl po velké bitvě s bandity). 2. Neplýtvej jídlem. 3. Šetři vodou. 4. Neplýtvej časem (ten na Transamerice běží tak rychle, že ani není možné jím plýtvat) 5. Naslouchej druhým (to jde někdy hůř a někdy lépe, ale jak se říká: snaha se cení).
Děkujeme všem, kteří s námi spolupracovali a pomohli nám vytvářet prostředí pro jedinečnou a novou zkušenost dětí. Děkujeme především Mgr. Stanislavu Kotlářovi, který nám poskytl zázemí Římskokatolické fary v Jeseníku, Mgr. Pavlu Rušarovi a Mgr. Matějovi Matelovi, kteří nám věnovali svůj čas a podporu v rámci Vlastivědného muzea v Jeseníku a hudební skupině Wassawassa, která nám pomáhala dotvořit atmosféru finální aktivity tábora.
Doufáme, že si děti z Transameriky odnesly aspoň tolik, jako my vedoucí a těšíme se na další rok!
Fotografie z akce naleznete zde.
Za EduArt
Lucie Uhrová
Ve dnech 5. – 9. 8. 2019 proběhl v nádherném prostředí Tančírny druhý ročník příměstského tanečního tábora Tanec v srdci Rychlebských hor.
Hned první den jsme se setkali (oproti loňsku jsme vytvořili výhradně dámský kolektiv) s naším přítelem z minulého roku, čarodějem Rychlodějem, který nám představil svůj plán uspořádat na konci týdne v Tančírně mezinárodní taneční konferenci a zároveň delegaci ze čtyř různých zemí. Tyto zástupkyně svých států však v následné hádce o vyjímečnosti vlastních tanců a kultury roztrhly na čtyři části vzácné srdce Tančírny přinesené Rychlodějem a odnesly ho neznámo kam.
Následující dny jsme vždy napjatě očekávali nalezení pohledu od Rychloděje, který nás nasměroval do správné země, postupně jsme se tak z České republiky vydali navštívit Rusko, Řecko a Irsko a v každé z těchto zemí se naučili kousek jejích typických tanců a zažili něco specifického – v Rusku jsme pomohli dopadnout mafiánský gang, v Řecku se zúčastnili olympijských her a vystoupili k hoře Olymp a v Irsku jsme překonali past nachystanou leprikony. V každé zemi jsme nalezli potřebný kus srdce a když jsme se ve čtvrtek po setkání na Rychlebech s Rychlodějem a usmíření s leprikony vracely k Tančírně, abychom ulehli pod noční oblohou, měli jsme radost, že máme všechny kousky pohromadě a v pátek se může plánovaná konference uskutečnit.
V dopoledních hodinách jsme doladili za krásného počasí kostýmy a před vzácným publikem složeným z rodičů a dalších příznivců jsme odpoledne předvedli tance čtyř různých zemí a odnesli si vědomí, že tanec může spojovat zdánlivě neslučitelné a že ne vždy je potřeba určit vítěze, ale stačí se navzájem inspirovat a obohatit.
Děkujeme Tančírně za možnost trávit tábor v tak krásném prostředí!
Fotografie z akce naleznete zde.
Společně s řadou dalších divadelních souborů z Jesenicka jsme oslavili svátek ochotnického divadla v jesenickém divadle Petra Bezruče. Premiéru mělo představení Kouzelný štetec dětí z kroužku Divadlení – k rozvoji i pobavení. Pro řadu dětí to bylo zcela první vystoupení na jevišti, ale těšení převýšilo nervozitu a děti si své vystoupení užily.
Dramatky předvedly autorské představení s názvem Žena – čtyři ženy, čtyři příběhy a neobyčejný zájezd do ženského srdce.
Letošní 23. roční divadelní Žatvy byl vyjímečný výkony jednotlivých souborů, o čemž svědčí hodnocení stálého hosta Saši Rycheckého, jejich množstím, pestrostí a v neposlední řadě velmi přátelskou atmosférou, která panovala v hledišti v zákulísí.
Jsme rádi, že jsme mohli být součástí této tradiční a vzkvétající akce a těšíme se na další ročníky.
Pod vedením Honzy Fukaly letos proběhne třetí ročník dobrodružného příměstského tábora TranAmerika. Stále je v jednání místo konání, tábor se uskuteční v Lipové – lázních nebo v Jeseníku.
Přihlásit své dítě můžete zde.
Díky podpoře obce Česká Ves a náklonnosti Honzy Štindla mohlo vzniknout toto video, ve kterém někteří členové EduArtu prezentují jeho aktivity. Máme radost z činnosti, kterou se daří EduArtu vykonávat a těšíme se na její rozvoj. Budeme rádi i za vaši pomoc!
V sobotu 2. 3. zveme na veselý průvod centrem obce Česká Ves. Začátek je ve 14h u českoveské základní školy. Zde se naučíme masopustní popěvky, chopíme se číší a Masopust převezme vládu nad obcí. Jako průvod masek navštívíme místní fotbalisty, spolek pro Českou Ves, hasiče, farnost, Dům s pečovatelskou službou, Veterán muzeum a v neposlední řadě nás budou hostit také Českoveské ženy. Vše za doprovodu zvučné hudby, zpěvu a tance. Masky jsou vítány jakékoliv!
Přijďte se pobavit, poveselit a setkat bez ostychu a bez předsudků, které padají s nasazením masky!
Tento týden začínají pravidelné aktivity EduArtu. Na každou z nich máte možnost přijít se nezávazně podívat a zjistit, zda je pro vás to pravé. Rádi se s vámi setkáme!
Těšíme se na vás!
Hned první den jsme se totiž setkali (velká skupina holek a dva stateční kluci) s Duchem lesa, který nám sdělil, že ač se o Tančírnu a její okolí stará již desítky let, rozhodl se z tohoto kraje odejít, protože ho zde už nic netěší a nenachází radost v ničem. Rozhodli jsme se to nedopustit a každý den jsme kus radosti, kterou jsme sami objevili (kromě radosti z tance to byla například radost z poznávání pomocí smyslů, ze sportu, z adrenalinu, z tvoření či překonání strachu nebo sebe sama), symbolicky nalepili na kartonové srdce. To jsme měli v úmyslu poslední den tábora Duchovi lesa předat. Srdce se rychle plnilo barevnými kuličkami a vše se blížilo ke zdárnému konci.
V pátek po návratu z oběda nás však zasáhla skutečnost, že srdce zmizelo. Z dopisu jsme se dozvěděli, že ho ukradl dávný sok našeho lesního přítele sídlící na zřícenině Rychleby a bez velkého váhání jsme se vydali na výpravu, na které jsme splnili nejeden úkol (včetně sjezdu z věže zříceniny na lanovce). Na Rychlebech jsme se setkali s tolik čekávaným Duchem lesa a po setmění také s tajemným Rychlodějem.
Přes prvotní obavy jsme zjistili, že spíše než zlí je Rychloděj smutný a opuštěný a zatoužil také po kousku radosti. Srdce jsme od něj získali zpět a konečně ho předali do rukou Ducha lesa, osamělého Rychloděje jsme však pozvali mezi sebe a všichni strávili krásný večer u táboráku pod hvězdnou oblohou. Pod ní jsme také zalehli a ráno i spolu s Duchem lesa a rodinami tanečnic a tanečníků v Tančírně oslavili a zároveň zakončili naše dobrodružství tancem, který jsme každé dopoledne tanečního týdne trénovali.
Doufáme, že radost, kterou jsme na táboře objevovali a prožili zůstane v srdci nám i těm, kterým jsme se ji snažili předat.
Fotografie z akce naleznete ve fotogalerii.(autor Eva Glogarová a Marek Kačor)
Za EduArty Nika
Pomocí formuláře se můžete přihlásit do kroužků přichystaných na další rok – k Přírodě v pohodě, divadelnímu a fotbalovému kroužku přibyl kroužek taneční. Pro mládež a dospělé je přichystána možnost zapojit se do projektu, který vyústí v secvičení muzikálu s regionální historickou tématikou. Cílem těchto aktivit je systematická práce s dětmi a mládeží, snaha v účastnících rozvíjet jejich schopnosti a dovednosti a objevovat radost z činnosti samotné.
