Letní divadlo ve Smetanových sadech v Jeseníku už desítky let chátrá a vzhledem k tomu, že náklady na jeho případnou rekonstrukci jsou obrovské, rozpadá se před očima. Spousta lidí z řad (nejen) seniorů však stále vzpomíná na velké koncerty a krásné akce, které se v těchto místech odehrávaly.
Martina Seidlerová ze spolku Sudetikus přišla s myšlenkou tomuto nádhernému místo vrátit kus jeho dřívější slávy. Spolu s neziskovou organizací EduArt se rozhodli dát poslední čtvrtek v květnu prostor divadelním hrám. Většina programu byla věnována dětským představením, pobavili se u nich však také dospělí. Soubor Domadlo, jehož členy jsou dvě početné rodiny (Hanulíkovi a Wormovi), představil divadelní kus „Tam, kde žijí divočiny“, po kterém byly všechny děti pozvány na jeviště, kde si mohly spolu s herci také zadivočit. Skvělý Tomáš Velzl (Divadélko s radostí), který nás také celým programem jako skřítka Dubínka doprovázel, zahrál pohádku „Kiwi vynálezce“.
Soubor Divadlení – k rozvoji i pobavení, který funguje pod neziskovou organizací EduArt, předvedl pohádku „Jak cvrček málem dohrál“. Závěr programu pro děti patřil Dramatkám a jejich „Nádhernému úterý“. Po těchto dvou představeních následovala také malá dramatická dílna. Dramatické díly byly do programu zařazeny proto, aby přihlížející děti měly možnost vyzkoušet si, jaké to je být někým či něčím jiným, vžívat se do různých rolí nebo aby byl prostor pro diskuzi o právě zhlédnutém příběhu.
Závěrečné představení pražského souboru LaPardon bylo určeno pro dospělé diváky. Divadelní hra španělského dramatika Federica García Lorcy s tragickým koncem upoutala skvělými výkony mladých hereček.
Díky zcela letnímu počasí, skvělému domácímu občerstvení, které připravili a prodávali dobrovolníci, a pestrému divadelnímu programu park opět ožil smíchem, veselím a radostí nejen z divadla, ale také ze vzájemných setkání.
