Přihlašování na kroužky pro školní rok 2019/2020 spuštěno

Se začátkem nového školního roku spouštíme přihlašování do našich čtyř pravidelných zájmových kroužků. Své děti můžete přihlásit do kroužku dramatického, tanečního, fotbalového nebo do kroužku V přírodě v pohodě, který se oproti ostatním bude konat vždy jednou za měsíc a to po celý den. Více informací včetně přihlašovacího formuláře naleznete zde.

Transamerika III. aneb do třetice všeho dobrého

Ve dnech 12.-16. srpna proběhlo na jesenické faře již třetí pokračování úspěšného příměstského tábora Transamerika. V průběhu tohoto týdne se děti, stejně jako v předešlých letech, na týden vžily do role indiánů. I přesto, že tým instruktorů prošel výraznou proměnou a poněkud omládl, příběh byl opět našlapaný a všechny malé indiány vtáhl do děje.

Tým dobrovolníku z organizace EduArt si letos pro děti připravil zajímavý příběh s morálně-ekologickým poselstvím. Kmen Nahuaty (naši malí indiáni) se celý týden snažil rozluštit záhadu zániku dávné civilizace kmene Totoniků, kteří, jak jsme se dozvěděli, byli velmi vyspělý, ale i přesto žili své životy zhýrale a nevážili si darů, které jim příroda dávala, nevážili si ani sebe navzájem, neposlouchali se a mysleli každý jen na sebe. To pak vedlo k jejich postupnému zániku. Proto se tým vedoucích celý tábor snažil směřovat opačným směrem – děti jako kmen Nahuaty se musí chovat tak, jak by se měl chovat člověk v dnešní době. Velký důraz kladen byl  na vzájemnou spolupráci mezi dětmi samotnými i s vedoucími. Děti proto byly často míchány do různých skupinek, aby si zvykly pracovat také s těmi, se kterými se normálně nebaví. Při reflexích se šamanem, které probíhaly vždy ráno a odpoledne, měly za úkol si vzájemně naslouchat a také nebát se projevit se nahlas, nemít strach říct před ostatními svůj názor.

Další cíl, který si letošní Tranamerika stanovila, bylo vzbudit zájem dětí o muzeum. Malý indiáni navštívili interaktivní výstavu o lesích ve Vodní tvrzi, která proběhla i se zajímavým výkladem, který je moc bavil. Snaha ukázat, že muzeum není nudná zábava jen pro dospělé, se setkala s úspěchem, dle všeho děti odcházely spokojené.

Indiáni během tábora získali mnohé nové zkušenosti, vyrobili si čelenky a indiánská trička, brodili se proti proudu řeky, střetli se s nesmrtelným Totonikem Atreiem a nejvzdělanějším historikem všech dob profesorem Sumerleem. Někteří zažili svoji první noc pod širákem, opekli buřty, hráli nespočet her, stavěli železnici, bojovali s bandity, spolupracovali, bavili se, navázali nová přátelství a hlavně nalezli Totoniky.

A jak vypadal lék, který zachránil Tototniky a nakonec Nahuaty zjistili, že když se ho budou držet, zachrání i je? Nebylo to nic jiného, než pět jednoduchých pravidel, kterými by se měl řídit každý z nás, aby vedl spokojený život a ještě k tomu tady něco dobrého zanechal i pro další generace. A tady jsou: 1. Měj úctu k přírodě (to naši malí indiáni zvládli, když po sobě uklidili nepořádek, který vznikl po velké bitvě s bandity). 2. Neplýtvej jídlem. 3. Šetři vodou. 4. Neplýtvej časem (ten na Transamerice běží tak rychle, že ani není možné jím plýtvat) 5. Naslouchej druhým (to jde někdy hůř a někdy lépe, ale jak se říká: snaha se cení).

Děkujeme všem, kteří s námi spolupracovali a pomohli nám vytvářet prostředí pro jedinečnou a novou zkušenost dětí. Děkujeme především P. Mgr. Stanislavu Kotlářovi, který nám poskytl zázemí Římskokatolické fary v Jeseníku, Mgr. Pavlu Rušarovi a Mgr. Matějovi Matelovi, kteří nám věnovali svůj čas a podporu v rámci Vlastivědného muzea v Jeseníku a hudební skupině Wassawassa, která nám pomáhala dotvořit atmosféru finální aktivity tábora. 

Doufáme, že si děti z Transameriky odnesly aspoň tolik, jako my vedoucí a těšíme se na další rok!

Fotografie z akce naleznete zde.

Za EduArt

Lucie Uhrová

 

Tanec v srdci Rychlebských hor

Ve dnech 5. – 9. 8. 2019 proběhl v nádherném prostředí Tančírny druhý ročník příměstského tanečního tábora Tanec v srdci Rychlebských hor.

Hned první den jsme se setkaly (oproti loňsku jsme vytvořily výhradně dámský kolektiv) s naším přítelem z minulého roku, čarodějem Rychlodějem, který nám představil svůj plán uspořádat na konci týdne v Tančírně mezinárodní taneční konferenci a zároveň delegaci ze čtyř různých zemí. Tyto zástúpkyně svých států však v následné hádce o vyjímečnosti vlastních tanců a kultury roztrhly na čtyři části vzácné srdce Tančírny přinesené Rychlodějem a odnesly ho neznámo kam.

 

 

 

 

 

 

Následující dny jsme vždy napjatě očekávaly nalezení pohledu od Rychloděje, který nás nasměroval do správné země, postupně jsme se tak z České republiky vydali navštívit Rusko, Řecko a Irsko a v každé z těchto zemí se naučili kousek jejích typických tanců a zažili něco specifického – v Rusku jsme pomohly dopadnout mafiánský gang, v Řecku se zúčastnily olympijských her a vystoupily k hoře Olymp a v Irsku jsme překonali past nachystanou leprikony. V každé zemi jsme nalezly potřebný kus srdce a když jsme se ve čtvrtek po setkání na Rychlebech s Rychlodějem a usmíření s leprikony vracely k Tančírně, abychom ulehly pod noční oblohou, měly jsme radost, že máme všechny kousky pohromadě a v pátek se může plánovaná konference uskutečnit.

 

 

V dopoledních hodinách jsme doladily za krásného počasí kostýmy apřed vzácným publikem složeným z rodičů a dalších příznivců odpoledne předvedly tance čtyř různých zemí a odnesly si vědomí, že tanec může spojovat zdánlivě neslučitelné a že ne vždy je potřeba určit vítěze, ale stačí se navzájem inspirovat a obohatit.

Děkujeme Tančírně za možnost trávit tábor v tak krásném prostředí!

Fotografie z akce naleznete zde.

Lektorky Nika Liberdová, Ivana Minaříková, Eva Glogarová, Monika Winiarská, Eliška Koryťáková

Kouzelný štetec a Žena na Žatvě

Společně s řadou dalších divadelních souborů z Jesenicka jsme oslavili svátek ochotnického divadla v jesenickém divadle Petra Bezruče. Premiéru mělo představení Kouzelný štetec dětí z kroužku Divadlení – k rozvoji i pobavení. Pro řadu dětí to bylo zcela první vystoupení na jevišti, ale těšení převýšilo nervozitu a děti si své vystoupení užily.

 

Dramatky předvedly autorské představení s názvem Žena – čtyři ženy, čtyři příběhy a neobyčejný zájezd do ženského srdce.

Letošní 23. roční divadelní Žatvy byl vyjímečný výkony jednotlivých souborů, o čemž svědčí hodnocení stálého hosta Saši Rycheckého, jejich množstím, pestrostí a v neposlední řadě velmi přátelskou atmosférou, která panovala v hledišti v zákulísí.

Jsme rádi, že jsme mohli být součástí této tradiční a vzkvétající akce a těšíme se na další ročníky.

Prožili jsme Dušičky

Poslední říjnový a první listopadový den jsme v kapli prožili Dušičky. Dopolední program ve středu a ve čtvrtek pro žáky z prvního i druhého stupně základních škol uvedlo představení souboru Dramatky Jen jednou. Během pár minut se v něm odehraje život tří dívek a později žen, z nichž každá přistupuje k životu jiným způsobem a tento přístupe se pak odrazí také v jejich setkání se smrtí.

Žáci byli po zhlédnutí rozděleni na tři skupiny a postupně se vystřídali na třech stanovištích. Na jednom z nich vzpomínali na své zesnulé při výrobě rodokmenů, na dalším se zamysleli se nad životními hodnotami při běhací hře Kufr života a na posledním besedovali o smrti, která patří k životu každého z nás, s terapeutkou Ludmilou Liberdovou.

Středeční odpoledne byly pro veřejnost nachystány tematické tvořivé dílny, kde bylo možné vyrobit si svíci, rodokmen nebo vazbu na hrob.  Opět se odehrálo divadelní představení a po setmění večerní akční hra v ulicích města VoŽivot určená pro týmy dětí starší 13 let nebo i mladší za doprovodu rodičů.

Děkujeme MKZ za poskytnutí zázemí a vstřícnost, všem, kteří se na programu podíleli a také těm, kteří s námi přišli Dušičky prožít.

 

Foto z akce ve fotogalerii.

EduArtí kroužky začínají!

Tento týden začínají pravidelné aktivity EduArtu. Na každou z nich máte možnost přijít se nezávazně podívat a zjistit, zda je pro vás to pravé. Rádi se s vámi setkáme!

  • čtvrtek: Divadlení – k rozvoji i pobavení, divadlo Petra Bezruče 16.00 – 17.00 (sraz 15.55 ve vestibulu divadla)
  • čtvrtek: Muzikál Holendry, divadlo Petra Bezruče 17.30 – 19.00
  • pátek: Tancování pro radost – sál ZŠ Průchodní 15.00 – 16.00 (sraz 14.55 před vchodem do školy)
  • pátek : Fotbal pro život – tělocvična ZŠ Průchodní 15.00 – 16.30
  • příští sobota 13. 10. : V přírodě v pohodě

Těšíme se na vás!

 

Nevšední příměstský tábor Transamerika vtáhl do děje

Zavalená železnice a setkání s indiány – i to byl druhý ročník příměstského tábora pro děti s názvem Transamerika.  Nabízíme Vám shrnutí toho, co se zde odehrálo, přímo z pohledu účastníků a vedoucích tábora:

,,V průběhu pěti dní jsme volně navázali na příběh, který se odehrál na loňské Transamerice. Vžili jsme se do role zbohatlíků a pozapomněli, že se nám to může škaredě vymstít . Železnice divočinou byla postavená a my jsem si mohli  dělat, co jsme si jen zamanuli.

Ze začátku jsme si užívali jízdu v luxusním vlaku, který nám poskytl veškerý komfort od jídelního vágonu přes kosmetický salón až k bazénu. My jsme bezstarostně projížděli krajinou Transamerické magistrály.

Druhý den jsme přijeli do velkého obchodního centra, které zde nechali postavit jedni z nejbohatších osadníku. Na tomto tržišti jsme vyměňovali naše dovednosi za peníze, za které jsme si kupovali drahé luxusní zboží. Potom však přišel nečekaný zlom – nešťastná událost. Náš vlak byl zavalen balvany, před kterými jsme museli rychle utíkat a snažit se zachránit zbytky zásob z vlaku. Kromě vlastní kůže se nám podařilo zachránit ještě pár bizoních, ostatní bylo ztraceno.

Další den jsme ze zachráněné koženky ušili váčky na troud a poté jsme poutovali do Lázní, kam nás zavedly indiánské dopisy. Podle návodu jsme museli rozdělat oheň křesadlem a opéct na něm rybu napíchnutou na klacku. Poslední úkol nás čekal v noci, a to setkat se s indiánským náčelníkem osobně v pevnosti Vodní Tvrz, ve které si vyzkoušel naši odvahu. Nabitý den jsme zakončili přespáním pod širákem.

Po probuzení jsme obnovili dráty pro železnici přelezením kaňonu Bělé po lanech. Poslední den zakončila náš tábor cesta soli, díky které se nám podařilo dostat balvany pryč z železnice a my jsme mohli pokračovat dál v cestě krásnou Amerikou.“

Děkujeme jesenické farnosti za poskytnuté zázemí na faře a všem pomocníkům, kteří svým nadšením a elánem přispěli ke zdárnému konci po Transamerické magistrále.

Tým TransAmerika

Fotografie z akce naleznete ve fotogalerii.