Prožili jsme Dušičky

Poslední říjnový a první listopadový den jsme v kapli prožili Dušičky. Dopolední program ve středu a ve čtvrtek pro žáky z prvního i druhého stupně základních škol uvedlo představení souboru Dramatky Jen jednou. Během pár minut se v něm odehraje život tří dívek a později žen, z nichž každá přistupuje k životu jiným způsobem a tento přístupe se pak odrazí také v jejich setkání se smrtí.

Žáci byli po zhlédnutí rozděleni na tři skupiny a postupně se vystřídali na třech stanovištích. Na jednom z nich vzpomínali na své zesnulé při výrobě rodokmenů, na dalším se zamysleli se nad životními hodnotami při běhací hře Kufr života a na posledním besedovali o smrti, která patří k životu každého z nás, s terapeutkou Ludmilou Liberdovou.

Středeční odpoledne byly pro veřejnost nachystány tematické tvořivé dílny, kde bylo možné vyrobit si svíci, rodokmen nebo vazbu na hrob.  Opět se odehrálo divadelní představení a po setmění večerní akční hra v ulicích města VoŽivot určená pro týmy dětí starší 13 let nebo i mladší za doprovodu rodičů.

Děkujeme MKZ za poskytnutí zázemí a vstřícnost, všem, kteří se na programu podíleli a také těm, kteří s námi přišli Dušičky prožít.

 

Foto z akce ve fotogalerii.

Přijďte prožít Dušičky!

Srdečně vás zveme do jesenické kaple, kde si s námi ve středu 31.10 v čase 15.00 – 17.30 můžete připomenout podstatu Svátku zesnulých – vyrobit vazby na hrob, svíčky, vlastní rodokmen a v 16.00 shlédnout krátké divadelní představení souboru Dramatky Jen jednou.

V podvečerních hodinách odstartuje v jesenických ulicích dobrodružná hra VoŽivot. Přihlásit se na ni mohou jednotlivci nebo celá družstva (3-5 osob). Děti do 11-ti let se mohou hry zúčastnit pouze za doprovodu rodičů. Přihlásit se můžete pomocí tohoto formuláře. Podrobné informace obdržíte po přihlášení.

 

Těšíme se na setkání s vámi!

Nevšední příměstský tábor Transamerika vtáhl do děje

Zavalená železnice a setkání s indiány – i to byl druhý ročník příměstského tábora pro děti s názvem Transamerika.  Nabízíme Vám shrnutí toho, co se zde odehrálo, přímo z pohledu účastníků a vedoucích tábora:

,,V průběhu pěti dní jsme volně navázali na příběh, který se odehrál na loňské Transamerice. Vžili jsme se do role zbohatlíků a pozapomněli, že se nám to může škaredě vymstít . Železnice divočinou byla postavená a my jsem si mohli  dělat, co jsme si jen zamanuli.

Ze začátku jsme si užívali jízdu v luxusním vlaku, který nám poskytl veškerý komfort od jídelního vágonu přes kosmetický salón až k bazénu. My jsme bezstarostně projížděli krajinou Transamerické magistrály.

Druhý den jsme přijeli do velkého obchodního centra, které zde nechali postavit jedni z nejbohatších osadníku. Na tomto tržišti jsme vyměňovali naše dovednosi za peníze, za které jsme si kupovali drahé luxusní zboží. Potom však přišel nečekaný zlom – nešťastná událost. Náš vlak byl zavalen balvany, před kterými jsme museli rychle utíkat a snažit se zachránit zbytky zásob z vlaku. Kromě vlastní kůže se nám podařilo zachránit ještě pár bizoních, ostatní bylo ztraceno.

Další den jsme ze zachráněné koženky ušili váčky na troud a poté jsme poutovali do Lázní, kam nás zavedly indiánské dopisy. Podle návodu jsme museli rozdělat oheň křesadlem a opéct na něm rybu napíchnutou na klacku. Poslední úkol nás čekal v noci, a to setkat se s indiánským náčelníkem osobně v pevnosti Vodní Tvrz, ve které si vyzkoušel naši odvahu. Nabitý den jsme zakončili přespáním pod širákem.

Po probuzení jsme obnovili dráty pro železnici přelezením kaňonu Bělé po lanech. Poslední den zakončila náš tábor cesta soli, díky které se nám podařilo dostat balvany pryč z železnice a my jsme mohli pokračovat dál v cestě krásnou Amerikou.“

Děkujeme jesenické farnosti za poskytnuté zázemí na faře a všem pomocníkům, kteří svým nadšením a elánem přispěli ke zdárnému konci po Transamerické magistrále.

Tým TransAmerika

Fotografie z akce naleznete ve fotogalerii.

 

Budoucí prvňáčci se dostali přes hradby školy

Jesenická základní škola, která bude na dalších pár let druhým domovem pro řadu nastupujících prvňáčků, se v týdnu od 6. 8. 2018 proměnila v hrad Školštejn. Spolu s králem, královnou, dvorními dámami a zbrojnošem jsme se chtěli připravovat na rytířský turnaj a následné pasování na rytíře, hned v pondělí nám však zkřížila plány zneklidňující zpráva.

Tu jsme získali od podivínského hvězdáře, který nám připravil nesnadné úkoly, abychom ji vůbec vyluštili. Od té chvíle nás čekalo velké dobrodružství – museli jsme uskutečnit výpravu na druhý hrad, vysvobodit Bílou paní z věže, cvičit se v rytířských ctnostech a dovednostech (které zahrnovali také tanec), připravit si vlajky a stále prokazovat odhodlání a odvahu. Po turnaji, který všichni rytíři zvládli se ctí, nám bylo oznámeno, že náš hrad obsadil obávaný temný rytíř. Svolali jsme posily – rodiče a příbuzné členů královské družiny – a odhodlaně se vydali svůj hrad hájit.

Překonali jsme začarovanou vstupní bránu a poté, co jsme zjistili, že rytíř uvěznil královnu, jsme na něj přichystali chytrou past. Rytíř se nechal polapit, královská družina po vyjednávání zachránila královnu. Musela však za ni rtířovi dát nashromážděný poklad. Když rytíř zjistil, že místo skutečných zlaťáků je truhla plná ctností, které jsme získávali, zprvu se rozčílil. Začali jsme si s ním povídat a nakonec mu nabídli přátelství, které mu chybělo. Nejenže jsme obměkčili rytířovo srdce, dokonce nám proměnil náš poklad v opravdová čokoládové zlaťáky.

Zprvu temný rytíř se stal přítelem nás všech, strávil s námi i poslední den našeho tábora, ve kterém byli slavnostně a za účasti rodičů pasováni členové odvážné družiny na rytíře řádu Školštejna.

První zážitky z prostředí hradu byly pro rytíře zábavné, veselé a dobrodružné. Přejeme jim, ať je to tak i v dalších letech, kdy budou do jeho bran vstupovat!

Za EduArty Nika

Fotografie z akce naleznete ve fotogalerii (autor Tereza Přikrylová a Petr Cink).