Prožili jsme Dušičky

Poslední říjnový a první listopadový den jsme v kapli prožili Dušičky. Dopolední program ve středu a ve čtvrtek pro žáky z prvního i druhého stupně základních škol uvedlo představení souboru Dramatky Jen jednou. Během pár minut se v něm odehraje život tří dívek a později žen, z nichž každá přistupuje k životu jiným způsobem a tento přístupe se pak odrazí také v jejich setkání se smrtí.

Žáci byli po zhlédnutí rozděleni na tři skupiny a postupně se vystřídali na třech stanovištích. Na jednom z nich vzpomínali na své zesnulé při výrobě rodokmenů, na dalším se zamysleli se nad životními hodnotami při běhací hře Kufr života a na posledním besedovali o smrti, která patří k životu každého z nás, s terapeutkou Ludmilou Liberdovou.

Středeční odpoledne byly pro veřejnost nachystány tematické tvořivé dílny, kde bylo možné vyrobit si svíci, rodokmen nebo vazbu na hrob.  Opět se odehrálo divadelní představení a po setmění večerní akční hra v ulicích města VoŽivot určená pro týmy dětí starší 13 let nebo i mladší za doprovodu rodičů.

Děkujeme MKZ za poskytnutí zázemí a vstřícnost, všem, kteří se na programu podíleli a také těm, kteří s námi přišli Dušičky prožít.

 

Foto z akce ve fotogalerii.

Přijďte prožít Dušičky!

Srdečně vás zveme do jesenické kaple, kde si s námi ve středu 31.10 v čase 15.00 – 17.30 můžete připomenout podstatu Svátku zesnulých – vyrobit vazby na hrob, svíčky, vlastní rodokmen a v 16.00 shlédnout krátké divadelní představení souboru Dramatky Jen jednou.

V podvečerních hodinách odstartuje v jesenických ulicích dobrodružná hra VoŽivot. Přihlásit se na ni mohou jednotlivci nebo celá družstva (3-5 osob). Děti do 11-ti let se mohou hry zúčastnit pouze za doprovodu rodičů. Přihlásit se můžete pomocí tohoto formuláře. Podrobné informace obdržíte po přihlášení.

 

Těšíme se na setkání s vámi!

EduArtí kroužky začínají!

Tento týden začínají pravidelné aktivity EduArtu. Na každou z nich máte možnost přijít se nezávazně podívat a zjistit, zda je pro vás to pravé. Rádi se s vámi setkáme!

  • čtvrtek: Divadlení – k rozvoji i pobavení, divadlo Petra Bezruče 16.00 – 17.00 (sraz 15.55 ve vestibulu divadla)
  • čtvrtek: Muzikál Holendry, divadlo Petra Bezruče 17.30 – 19.00
  • pátek: Tancování pro radost – sál ZŠ Průchodní 15.00 – 16.00 (sraz 14.55 před vchodem do školy)
  • pátek : Fotbal pro život – tělocvična ZŠ Průchodní 15.00 – 16.30
  • příští sobota 13. 10. : V přírodě v pohodě

Těšíme se na vás!

 

Nevšední příměstský tábor Transamerika vtáhl do děje

Zavalená železnice a setkání s indiány – i to byl druhý ročník příměstského tábora pro děti s názvem Transamerika.  Nabízíme Vám shrnutí toho, co se zde odehrálo, přímo z pohledu účastníků a vedoucích tábora:

,,V průběhu pěti dní jsme volně navázali na příběh, který se odehrál na loňské Transamerice. Vžili jsme se do role zbohatlíků a pozapomněli, že se nám to může škaredě vymstít . Železnice divočinou byla postavená a my jsem si mohli  dělat, co jsme si jen zamanuli.

Ze začátku jsme si užívali jízdu v luxusním vlaku, který nám poskytl veškerý komfort od jídelního vágonu přes kosmetický salón až k bazénu. My jsme bezstarostně projížděli krajinou Transamerické magistrály.

Druhý den jsme přijeli do velkého obchodního centra, které zde nechali postavit jedni z nejbohatších osadníku. Na tomto tržišti jsme vyměňovali naše dovednosi za peníze, za které jsme si kupovali drahé luxusní zboží. Potom však přišel nečekaný zlom – nešťastná událost. Náš vlak byl zavalen balvany, před kterými jsme museli rychle utíkat a snažit se zachránit zbytky zásob z vlaku. Kromě vlastní kůže se nám podařilo zachránit ještě pár bizoních, ostatní bylo ztraceno.

Další den jsme ze zachráněné koženky ušili váčky na troud a poté jsme poutovali do Lázní, kam nás zavedly indiánské dopisy. Podle návodu jsme museli rozdělat oheň křesadlem a opéct na něm rybu napíchnutou na klacku. Poslední úkol nás čekal v noci, a to setkat se s indiánským náčelníkem osobně v pevnosti Vodní Tvrz, ve které si vyzkoušel naši odvahu. Nabitý den jsme zakončili přespáním pod širákem.

Po probuzení jsme obnovili dráty pro železnici přelezením kaňonu Bělé po lanech. Poslední den zakončila náš tábor cesta soli, díky které se nám podařilo dostat balvany pryč z železnice a my jsme mohli pokračovat dál v cestě krásnou Amerikou.“

Děkujeme jesenické farnosti za poskytnuté zázemí na faře a všem pomocníkům, kteří svým nadšením a elánem přispěli ke zdárnému konci po Transamerické magistrále.

Tým TransAmerika

Fotografie z akce naleznete ve fotogalerii.

 

Budoucí prvňáčci se dostali přes hradby školy

Jesenická základní škola, která bude na dalších pár let druhým domovem pro řadu nastupujících prvňáčků, se v týdnu od 6. 8. 2018 proměnila v hrad Školštejn. Spolu s králem, královnou, dvorními dámami a zbrojnošem jsme se chtěli připravovat na rytířský turnaj a následné pasování na rytíře, hned v pondělí nám však zkřížila plány zneklidňující zpráva.

Tu jsme získali od podivínského hvězdáře, který nám připravil nesnadné úkoly, abychom ji vůbec vyluštili. Od té chvíle nás čekalo velké dobrodružství – museli jsme uskutečnit výpravu na druhý hrad, vysvobodit Bílou paní z věže, cvičit se v rytířských ctnostech a dovednostech (které zahrnovali také tanec), připravit si vlajky a stále prokazovat odhodlání a odvahu. Po turnaji, který všichni rytíři zvládli se ctí, nám bylo oznámeno, že náš hrad obsadil obávaný temný rytíř. Svolali jsme posily – rodiče a příbuzné členů královské družiny – a odhodlaně se vydali svůj hrad hájit.

Překonali jsme začarovanou vstupní bránu a poté, co jsme zjistili, že rytíř uvěznil královnu, jsme na něj přichystali chytrou past. Rytíř se nechal polapit, královská družina po vyjednávání zachránila královnu. Musela však za ni rtířovi dát nashromážděný poklad. Když rytíř zjistil, že místo skutečných zlaťáků je truhla plná ctností, které jsme získávali, zprvu se rozčílil. Začali jsme si s ním povídat a nakonec mu nabídli přátelství, které mu chybělo. Nejenže jsme obměkčili rytířovo srdce, dokonce nám proměnil náš poklad v opravdová čokoládové zlaťáky.

Zprvu temný rytíř se stal přítelem nás všech, strávil s námi i poslední den našeho tábora, ve kterém byli slavnostně a za účasti rodičů pasováni členové odvážné družiny na rytíře řádu Školštejna.

První zážitky z prostředí hradu byly pro rytíře zábavné, veselé a dobrodružné. Přejeme jim, ať je to tak i v dalších letech, kdy budou do jeho bran vstupovat!

Za EduArty Nika

Fotografie z akce naleznete ve fotogalerii (autor Tereza Přikrylová a Petr Cink).

 

Tanec v srdci Rychlebských hor

Tančit se dá mnoho způsoby i z mnoha různých důvodů. My jsme se na přelomu prázdnin rozhodli v Tančírně – srdci Rychlebských hor – tančit pro radost. A to nejen pro svou vlastní, ale také pro tu, kterou můžeme předat dál. Radost byla velkým tématem našeho prosluněného tanečního tábora.

Hned první den jsme se totiž setkali (velká skupina holek a dva stateční kluci) s Duchem lesa, který nám sdělil, že ač se o Tančírnu a její okolí stará již desítky let, rozhodl se z tohoto kraje odejít, protože ho zde už nic netěší a nenachází radost v ničem. Rozhodli jsme se to nedopustit a každý den jsme kus radosti, kterou jsme sami objevili (kromě radosti z tance to byla například radost z poznávání pomocí smyslů, ze sportu, z adrenalinu, z tvoření či překonání strachu nebo sebe sama), symbolicky nalepili na kartonové srdce. To jsme měli v úmyslu poslední den tábora Duchovi lesa předat. Srdce se rychle plnilo barevnými kuličkami a vše se blížilo ke zdárnému konci.

 

V pátek po návratu z oběda nás však zasáhla skutečnost, že srdce zmizelo. Z dopisu jsme se dozvěděli, že ho ukradl dávný sok našeho lesního přítele sídlící na zřícenině Rychleby a bez velkého váhání jsme se vydali na výpravu, na které jsme splnili nejeden úkol (včetně sjezdu z věže zříceniny na lanovce). Na Rychlebech jsme se setkali s tolik čekávaným Duchem lesa a po setmění také s tajemným Rychlodějem.

Přes prvotní obavy jsme zjistili, že spíše než zlí je Rychloděj smutný a opuštěný a zatoužil také po kousku radosti. Srdce jsme od něj získali zpět a konečně ho předali do rukou Ducha lesa, osamělého Rychloděje jsme však pozvali mezi sebe a všichni strávili krásný večer u táboráku pod hvězdnou oblohou. Pod ní jsme také zalehli a ráno i spolu s Duchem lesa a rodinami tanečnic a tanečníků v Tančírně oslavili a zároveň zakončili naše dobrodružství tancem, který jsme každé dopoledne tanečního týdne trénovali.

Doufáme, že radost, kterou jsme na táboře objevovali a prožili zůstane v srdci nám i těm, kterým jsme se ji snažili předat.

Fotografie z akce naleznete ve fotogalerii.(autor Eva Glogarová a Marek Kačor)

Za EduArty Nika

Přihlašování do kroužků na školní rok 2018/2019 bylo spuštěno!

Pomocí formuláře se můžete přihlásit do kroužků přichystaných na další rok – k Přírodě v pohodě, divadelnímu a fotbalovému kroužku přibyl kroužek taneční. Pro mládež a dospělé je přichystána možnost zapojit se do projektu, který vyústí v secvičení muzikálu s regionální historickou tématikou. Cílem těchto aktivit je systematická práce s dětmi a mládeží, snaha v účastnících rozvíjet jejich schopnosti a dovednosti a objevovat radost z činnosti samotné.

 

Fotbalový turnaj

V pondělí 4. června proběhl v odpoledních hodinách v areálu Základní školy v Průchodní ulici fotbalový turnaj, který byl slavnostním zakončením eduartího fotbalového kroužku „Fotbal pro život“.

Turnaje se zúčastnily čtyři manšafty odvážně pojmenované Juventus, Arsenal, Edíci a Montess. Jak už názvy napovídají jednalo se o dva týmy sestavené z dětí ze školní družiny, dále z kroužku Fotbal pro život a tým složený z Vápenské Montessori třídy. Těsné vítězství Edíků nad Juventusem ukázalo, že se celoroční příprava EduArtího dorostu vyplatila. „Naší hlavní myšlenkou, se kterou jsme kroužek zakládali bylo, že chceme hrát fotbal ani ne tak na výkon, ale hlavně pro radost ze hry,“ říká jeden z trenéru fotbalového kroužku, Ondřej Hanulík.

„Důkazem výše řečeného je, že na place bylo možné vidět zcela zapáleně hrát i pětileté děti a s chutí se zapojily i dívky. Hlavní je pro nás radost z pohybu,“ uzavírá. Na webových stránkách organizace EduArt bude možné již zakrátko přihlásit své děti do kroužků na následující školní rok.

Další foto z akce ve fotogalerii.

Park žije! Tvoříme divadlo

Letní divadlo ve Smetanových sadech v Jeseníku už desítky let chátrá a vzhledem k tomu, že náklady na jeho případnou rekonstrukci jsou obrovské, rozpadá se před očima. Spousta lidí z řad (nejen) seniorů však stále vzpomíná na velké koncerty a krásné akce, které se v těchto místech odehrávaly.

         

Martina Seidlerová ze spolku Sudetikus přišla s myšlenkou tomuto nádhernému místo vrátit kus jeho dřívější slávy.  Spolu s neziskovou organizací EduArt se rozhodli dát poslední čtvrtek v květnu prostor divadelním hrám.  Většina programu byla věnována dětským představením, pobavili se u nich však také dospělí. Soubor Domadlo, jehož členy jsou dvě početné rodiny (Hanulíkovi a Wormovi), představil divadelní kus „Tam, kde žijí divočiny“, po kterém byly všechny děti pozvány na jeviště, kde si mohly spolu s herci také zadivočit. Skvělý Tomáš Velzl (Divadélko s radostí), který nás také celým programem jako skřítka Dubínka doprovázel, zahrál pohádku „Kiwi vynálezce“.

Soubor Divadlení – k rozvoji i pobavení, který funguje pod neziskovou organizací EduArt, předvedl pohádku „Jak cvrček málem dohrál“. Závěr programu pro děti patřil Dramatkám a jejich „Nádhernému úterý“. Po těchto dvou představeních následovala také malá dramatická dílna. Dramatické díly byly do programu zařazeny proto, aby přihlížející děti měly možnost vyzkoušet si, jaké to je být někým či něčím jiným, vžívat se do různých rolí nebo aby byl prostor pro diskuzi o právě zhlédnutém příběhu.

Závěrečné představení pražského souboru LaPardon bylo určeno pro dospělé diváky. Divadelní hra španělského dramatika Federica García Lorcy s tragickým koncem upoutala skvělými výkony mladých hereček.

Díky zcela letnímu počasí, skvělému domácímu občerstvení, které připravili a prodávali dobrovolníci, a pestrému divadelnímu programu park opět ožil smíchem, veselím a radostí nejen z divadla, ale také ze vzájemných setkání.

Fotografie z akce ve fotogalerii (autor Ondřej Kozák)

Tvoříme divadlo

Ve čtvrtek 31. 5. od 15 hodin ožije jesenický park divadlem. V prostorách letního divadla bude k vidění několik představení pro děti, po nichž bude vždy následovat dramatická dílna a reflexe, v podvečerních hodinách pak pražský divadelní soubor LaPardon odehraje klasickou hru jednoho z nejvýznamnějších španělských dramatiků Federica García Lorcy Dům Bernardy Alby. K zakoupení bude nachystáno občerstvení a špekáčky.

Přijďte spolu s námi oživit toto krásné a polozapomenuté jesenické místo a zhlédnout příběhy v jedinečné atmosféře Smetanových sadů!

Pořádá Sudetikus a Eduart.